Městská prostředí, která bývají hustě osídlena lidmi, představují příležitost pro ptáky najít nové zdroje potravy a útočiště, zatímco jejich přítomnost může zlepšit kvalitu života ve městech tím, že pomáhá s regulací hmyzích populací a podporuje ekologickou rovnováhu. Navíc hnízdění ve městech zvyšuje povědomí o ochraně přírody a motivuje komunitu k větší zodpovědnosti vůči životnímu prostředí.
Ve městě je málo přirozených možností pro hnízdění. Nesouvisí to pouze s nedostatkem zeleně obecně, ale i s tím, že ve městech se klade důraz na bezpečnost a staré nebo jinak poškozené stromy se odstraňují. Právě tyto stromy ve volné krajině představují ideální podmínky pro hnízdění nejen dutinových pěvců ale i sov nebo doupňáků. Kdy takový starý, kolikrát i ztrouchnivělý buk, může obsahovat několik dutin, přičemž každá z nich hostí i několik snůšek ročně. Nezřídka se stane, že po sobě hnízdí i různé druhy.
Mezi nejčastější obyvatele budek budou patřit sýkory, což jsou hmyzožraví pěvci, kteří jsou schopni během zimy suplovat nedostatek hmyzu semeny rostlin, případně lojem. Těchto semen jsou ve městě plná krmítka :).
Nejčastějšími obyvateli polobudek neboli rehkovníků, jak název napovídá budou rehci. Konkrétně rehci domácí, rehci zahradní budou spíše využívat klasické budky. Ačkoliv je česká populace převážně tažná, tak se v několika posledních dekádách nachází odvážlivci, kteří tu zkusí přezimovat. Nutno dodat, že jich stále většina odlétá a těch málo co zůstává nepřežije v podmínkách Vysočiny zimu. Jinak je tomu v teplejších oblastech například v Brně (viz mapování rehků). Poslední dobou snad již každý zaznamenal, že zimy jsou mírnější. Toto hraje do karet právě takovým odvážlivcům, kterých bude časem přibývat. Nebude náhodou, že to bude zejména ve městech, kde právě v zimním období najdou dostatek potravy. Nejvíce si pochutnávají na bobulích.
Pro oba typy budek musí platit, že nesmí být v dosahu predátorů. Ať už přirozených predátorů jako je kuna, lasice případně jiní ptáci. Nebo nepřirozených jako je kočka domácí, kterých je ve městě bohužel hodně a městské populace pěvců výrazně decimují. Snad se jednou dočkáme i regulace tohoto nepůvodního druhu.
Sýkorníky se umisťují zpravidla na stromy do výšky 2-4m někam na klidné místo, například rohu zahrady. Naše budky nemají ochranu proti predaci šplhavci zejména strakapoudy, protože si myslíme, že toto do přírody patří. Nicméně, pokud by těchto predací bylo hodně, ochranu v podobě oplechování vletového otvoru bychom zavedli.
Rehkovníky se umisťují na budovy. Ideálně někam pod přesahy střech, kde jsou dobře chráněny před povětrnostními vlivy, tak i predátory. U polobudek hrozí častější predace snůžky jinými ptáky, zejména strakami a sojkami. Proto budky umisťujeme tak, aby nebyly moc nápadné.
Ještě je nutné zmínit, že je potřeba budky po konci nebo před začátkem hnízdní sezóny čistit. Jednak by se tam mohly množit roztoči. Ale hlavně by se s přibývajícím materiálem, hnízda přibližovala vletovému otvoru a tedy i možnému dosahu predátorů.
Chcete-li nám pomoci vrátit do města ptačí zpěv a máte vhodné místo, kam budku umístit, ozvěte se nám. Budku vám rádi zdarma dáme. Po vás budeme chtít pouze jedou ročně zpětnou vazbu ohledně obsazenosti budky. Tyto informace zpracujeme a pokusíme se je přehledně prezentovat. I vy tak uvidíte, co tam hnízdilo například sousedovi.
Budky do Pelhřimova
Budky do Pelhřimova
Velký sýkorník
Velký sýkorník
Rehkovník